MIROSLAV SPILKA - V rodině mi přezdívají „Calibos“ (rozhovor)

MIROSLAV SPILKA - V rodině mi přezdívají „Calibos“ (rozhovor)

MIROSLAV SPILKA - V rodině mi přezdívají „Calibos“ (rozhovor)

MIROSLAV SPILKA - V rodině mi přezdívají „Calibos“ (rozhovor)

Olomoučtí CALIBOS byli svého času skutečně významným bodem na domácí heavymetalové mapě. Vydali celkem šest studiových alb a přes složitější období, kdy kapelu opustil její zpěvák Mirek Spilka, vydrželi až do dnešních dnů, kdy už je tenhle chlapík znovu pevnou součástí jejich řad. Před dvěma léty si Mirek udělal radost a natočil 3CD plné těch nejvýraznějších skladeb, které kdy s CALIBOS (a tedy ne jen úplně s nimi) natočil. Na to, jak je to pro každého pamětníka a fanouška olomouckých krotitelů těžkého kovu významná událost, se  ovšem albu s názvem Pohled přes rameno nedostalo mnoho pozornosti. Proč, to už nám prozradí zpěvák samotný... 

K mému nesmírnému údivu jsem tě na letošních „Masters Of Rock“ zaznamenal nejen v řadách PERSEUS, ale rovněž tvé zřejmě nejslavnější štace CALIBOS… jak k tomu došlo?

No... natáčeli jsme 3CD „Pohled přes rameno“. Manažer Marian Beneš se postaral o jeho realizaci, a když už jsem se ve studiu viděl s klukama z CALIBOS, tak jsme pochopili, že ta ponorka není zas tak velká a šli jsme cestou smíření.

Takže jestli tomu dobře rozumím, v současnosti funguješ ve všech třech „svých“ kapelách, tj. SKRAMASAX, CALIBOS a PERSEUS? Jak to v takovém případě stíháš?

Ono těch zkoušek není zas tak moc, ani koncertů. Přeci jen jsem to už všechno zpíval. Takže někdy přejezdy a jindy hrajeme všichni v jeden den na stejném pódiu.

Proč jsi vlastně z CALIBOSu v roce 2008 odešel? Byl to hodně bolestivý rozchod? A proč bubeník Bob Vémola? Jste tak nerozluční parťáci?

Jojo. S Bobem to táhneme asi dvacet let a můžeme se na sebe spolehnout. Je to skvělý člověk a motor, který nám může závidět každá kapela. Doufám, že spolu ještě dlouho vydržíme. A v CALIBOS jsme již měli ponorku. Není to o tom, že by někdo něco provedl nebo tak. Proto jsme se mohli taky vrátit zpátky k sobě. Zatím to drží a já doufám, že ještě něco odehrajeme. Vypadá to i na další cédéčko. Tak doufám, že se nám povede. Marek Andrejší už má naskládáno a bude následovat schvalovačka, doaranže a snad to dotáhneme do konce.

MIROSLAV SPILKA

Sledoval jsi vývoj a dění v CALIBOSu po dobu, co jsi nebyl jeho součástí? Jak hodnotíš album „Mise“ (2010)? Myslíš, že by dopadlo jinak, kdybys byl součástí kapely? A jak jsi se živě ztotožnil se skladbou „Katyň“? Stanou se součástí živého repertoáru CALIBOS i jiné skladby z „Mise“?

CD „Mise“ jsem si poslechl a líbilo se mi. Jak by vypadalo se mnou, to nevím. Mě se zpěv Pavla Zhébala líbí. Jinak je to CALIBOS tak, jak jsou na něj, myslím, fanoušci zvyklí. „Katyň“ zpívám rád. Podle mě je hudebně i textově vynikající. A já mám rád, když se o textech dá přemýšlet a snad lidem i něco dají. Přinejmenším podnět na googlování. V současné době doděláváme ještě „Mesiáše“. To bude z „Mise“ asi všechno a budeme se spíše soustředit na oblíbené písničky, co hrajeme 30 let, a na příští CD.

Předpokládám, že s tím vším má něco společného i výroční 3CD „Pohled přes rameno“, které jsi nahrál a vydal už před dvěma roky… můžeš prozradit něco bližšího o jeho vzniku, kde se vzal nápad, jak proběhla realizace apod.?

To 3CD je výhradně myšlenkou a kompletní realizací našeho letitého kamaráda a manažera Mariana Beneše. Kluka, co na nás kdysi chodíval a po létech se k nám přihlásil jako skutečně schopný manažer. Pomohl nám snad úplně ve všem, na co bychom bez něho nedosáhli. Televize, rádio, koncertní šňůry a podobně. Měl pocit, že za těch třicet let zpívání si to zasloužím, a já mu za to strašně děkuju. Jinak máš pravdu. Během toho nahrávání jsem se zpět vrátil do SKRAMASAX i do CALIBOS. Prostě Marián vnesl do mého hudebního života vítr. Možná vichřici.

Co pro tebe tohle 3CD znamená? Jaká byla jeho propagace, byla-li vůbec jaká? Ptám se proto, že nebýt onoho vystoupení ve Vizovicích, nejspíš bych ještě dál žil ve sladké nevědomosti o existenci téhle nahrávky…

To 3CD je takový můj památník. Dělali jsme ho omezený počet kusů jen pro fanoušky. I tak to ale bylo poměrně drahé. Točili jsme to několik měsíců. A o nějaké distribuci jsme nepřemýšleli, přeci  jen celostátně nejsme tak známí.

Kdo zpívá ve skladbě „Sama si našla hrob“? A napsal bys ještě dnes podobný text?

Tam zpívá Marian. Udělal pro to 3CD tolik, vlastně všechno. Tak jsem ho tam chtěl mít a jsem tomu rád. To byl zase můj nápad.

Všiml jsem si, že v tvých textech se docela často prolíná téma smrti (ať už „Transplantace“, „In Memory“, „Život po životě“, „Já chci být sám“, „Památka zesnulých“ nebo i další). Je pro tebe natolik určující?

Když jsem byl malý a pochopil, že člověk musí zemřít, byl jsem z toho zdrcený. Našel jsem si berličku v podobě reinkarnace a věřím tomu. Všechno jde dokola. Smrt je součástí života. Vpodstatě celý život se s touto skutečností vyrovnávám. A o to raději mám život.

MIROSLAV SPILKA

Dá se říct, že CALIBOS měl svého času nakročeno mezi opravdovou domácí metalovou elitu, resp. mezi ty, kteří pravidelně vydávají u velké firmy alba a pravidelně koncertují? A pokud ano, proč k tomu nakonec nedošlo?

My jsme nikdy nepatřili pod žádnou agenturu. Takoví sami vojáci v poli. Ale bez schopných lidí v marketingu žádná kapela nic nedokáže. Anebo jsme prostě třeba nebyli tak dobří...

Jak bys tak nějak shrnul, co pro tebe CALIBOS znamenal a znamená? Něco jako „životní úděl“?

V rodině mi přezdívají „Calibos“. Je to i kus života a zážitků. Jsem teď rád, že to neskončilo. Byla to třicetiletá, dobrá cesta životem.

Které album CALIBOSu bys označil za nejlepší ze všech a proč?

Pro mě „Sedm ran“, ale měl jsem je rád všechny. Důvod neexistuje. Jen pocit.

Mimochodem, předpokládám, že ti neuniklo, že jeden z tehdejších sboristů při natáčení debutu CALIBOSu Michal David obdržel z rukou prezidenta republiky vyznamenání za zásluhy o kulturu. Myslíš, že je v tom zahrnutý i CALIBOS?

To je vtipné. My jsme točili u Michala v Křeslicích. Byl jsem rád, že nám tam zazpíval. Je to skvělý muzikant.

Jaký je mimochodem tvůj názor na tohle vyznamenání? Je to přece jen umělec, reprezentující především „zlaté“ normalizační časy, a je jistě otázka, kde je hranice toho, co se má vysokými státními vyznamenáními oceňovat…

Znám Michala, povídali jsme si. Točili jsme u něho první CD. Jak říkám, skvělý muzikant i člověk. Ovšem je to dle mého dokonale apolitický profík. Prostě zazpívá každému, kdo pozve a zaplatí. Pravda. Kdyby nezazpíval nikomu, byl by méně v neoblibě, ale zase by mu to lezlo do peněz. Hihi (smích). Mimochodem, všichni, kdo vydávali za komančů desky, to museli mít požehnané režimem. I včetně těch dnešních  komunistobijců, co koncertovali a vydávali desky za komančů. Režimu tehdy nic neuniklo.  Mám rád vždycky ten pláč, jak se za komančů měli někteří tak špatně, a přitom vydávali desky. Myslím, že špatně se měli jiní. Ale o těch do dneška nevíme. Zpět k Michalovi. Lidé mu vyčítají, že koupil od státu okál po emigrantech. Tam jsem byl. Malej okál s malým pozemkem. Co ale s tím? Ten okál tam nemohl tehdy čekat na majitele. Jako co kdyby  byla revoluce? Mám kamaráda disidenta násilně vystěhovaného do Rakouska. A co myslíš? Jeho barák mu dodnes nevrátili. A co dnes? Domy odebrané v exekuci, někdy pro hloupost, a prodané v dražbě.  A kdyby komanči oslovili někoho jiného ohledně spartakiády, tak by lidé nadávali jinému. Je fakt, že kdyby odmítl, už by si třeba nezazpíval. Lidé by se mohli zajímat o to, že Michal odejel s Jakubem Rybou Německo a Česko s jazzovým programem. Doba byla taková a nikdo z nás za to nemohl. Pokud někdo nepáchal nějakou trestnou činnost v rámci režimu, potom nevidím důvod ho pranýřovat. To by se všichni museli urychleně vystěhovat z paneláků. Oni je totiž postavili komunisti. Bohužel sleduji, že se nám cosi vrací. Vyhazují se muzikanti z kapel pro názor a pro tu samou věc některé kapely jsou bojkotovány. Sám bych si přál, aby se lidi přestali hádat a aby se sem nikdy nevrátil ani fašismus, ani komunismus. Ale už dost. Koukejme spíš dopředu. Michalovi gratuluji. Jednak neznám nikoho, kdo by neznal alespoň jednu jeho písničku, a jednak by mi  nijak nepomohlo, kdyby tu medaili nedostal. Tak příště ji dostane zase někdo jiný... Jo a colu nepiju (smích).

MIROSLAV SPILKA

Jakým způsobem tedy ono trio tvých kapel nyní funguje? Jaké jsou jejich sestavy, prolíná se v nich někdo? Dojde v případě živých vystoupení SKRAMASAXu i na skladby z debutu „Dark Powers“, který už jsi ovšem nenazpíval?

Ano. Repec u SKRAMASAXu je z toho známějšího, co jsme tehdy hrávali, i nějaké věci z té desky tam jsou. Co se týče prolínání muzikantů v kapelách, tak tam je CALIBOS a PERSEUS společný pro tři spolumuzikanty, Jirku Ambrose, Roberta Vémolu a mě. V CALIBOSu jsou dále Marek Andrejší a Michal Březina. Co se týče PERSEA, tak tam jsou další hráči, Honza Krmela, Lukáš Vymětal a Kamil Rozsypal. V obou kapelách ještě vokály obstarává Marián Beneš, pokud není zaneprázdněn jinde. Je to paráda kvůli domluvě. Přeci jen méně lidí se spíš domluví.

Čtěte také: PERSEUS - Říše vlků / recenze

Dovedl bys říct, která z vyjmenovaných kapel má pro tebe nejvyšší prioritu?

To nemohu rozlišovat. Každá je má oblíbená. Jako když máš tři syny.

A na co konkrétně se tedy můžeme těšit v tvém podání v nejbližší době?

Tak snad na koncerty všech našich kapel a nová cédéčka.

Mimochodem, CALIBOS se příští rok dočká významného životního jubilea – třiceti let na scéně. Chystáme k tomu nějaké speciální počiny nebo je to ještě otázka vzdálené budoucnosti?

Mluvili jsme o tom. Něco uděláme, ale asi spíš něco ne moc velkolepého. Spíš se o tom doví pouze lidé na našich faceboocích.

Dají se vůbec alba CALIBOSu ještě dnes sehnat v nějaké originální podobě? A nezvažujete tím pádem rovněž nějaké reedice?

Myslím, že už ne. 3CD a nové desky to snad nahradí. Z CD už nemáme nic. Akorát živák od PERSEA a to 3CD... možná něco dolisujeme, ale to není jisté.

Prostor pro závěrečné slovo zpovídaného:

Ani moc nemám, co bych řekl. Snad jenom, Metal s vámi! A mějte se rádi, tolerujte se, pracujte a nebojujte... jen obyčejně žijte. To je recept na zdravou společnost.

 5

Louis

Další informace