Tak Brutal Assault už je devatenáctiletý. Jako každý rok vám v tomto článku před podrobným reportem přinášíme bezprostřední shrnutí emocí, pozitiv, negativ, překvapení i zklamání.
Rudi:
Môj jubilejný desiaty Brutalček. A desiaty koncert SLAYER k tomu. Magické momenty sa veru diali v josefovskej pevnosti. Oplatilo sa prísť už v stredu na VENOM – Cronos zdrhol z pekla, má dokonalý imidž a spolu s kapelou dokáže stále predviesť parádny rock´n´roll.
SLAYER nemôžu sklamať, to je jasná vec. Zimomriavky počas celého koncertu, nádherné momenty aj napriek miernym výhradám k zvuku, ktorý nedokázal zachytiť typické gitarové prestrelky (najmarkatnejšie v „Dead Skin Mask“ a „Seasons In The Abyss“). Veľkú radosť urobili nórski SHINING – spolu so SLAYER moje top koncertné zážitky z tohtoročnej edície našej metalovej siesty.
Veľké veci predvádzali overené mená a zaručené stálice – UNLEASHED, SOILWORK, SICK OF IT ALL, MY DYING BRIDE, SUFFOCATION, BROKEN HOPE, SIX FEET UNDER, DEVIN TOWNSEND, RED FANG, SATYRICON... Bavili ma zvuky amerických veľkomiest v podaní H2O a IGNITE, výborná bola omladina ako HACKTIVIST či OKKULTOKRATI. Potešila svetová úroveň domácej legendy KRABATHOR. Tak trochu sklamal Phil Anselmo. Bolo skvelé vidieť ho naživo, ale čakal som sústredeného boxera, nie patetického, nevypočítateľného alkoholika.
Brutal Assault rastie z roka na rok do krásy, zaslúžene je z neho jedno z najvýznamnejších mien na festivalovej mape Európy. Vidíme sa o rok!
A aby som nezabudol na gastronomické okienko – absolútna jednotka u mňa bez debaty Tichá kavárna z Prahy. Čerstvé cestoviny tento rok trochu strácali dych, oplatilo sa vystáť si radu na Inspiral Burger. Tak či onak, kultúrny i stravný zážitok to bol opäť raz nezabudnuteľný.
TOP 5:
1. SLAYER
2. SHINING
3. SATYRICON
4. VENOM
5. HACKTIVIST
RIP:
Pokud bych měl začít kapelami, tak jednoznačného favorita vytáhnout nemohu. Výtečný set odehráli samozřejmě SLAYER, kteří i v zákulisí při příchodu a odchodu na několik minut zastavili veškerou činnost. Kerry King, kterého vedla ochranka, dokonce vypadal na to, že by v Jaroměři pobyl i o nějakou tu chvíli více. Při odchodu ze scény se zastavil a naposledy se obrátil a zdi pevnosti si se zájmem prohlížel. K mému překvapení skvělé vystoupení odehráli i mladíci z BRING ME THE HORIZON – čekal jsem, že mi melodické vokály utrhnou uši, ale žádných výrazných falší jsem se nedočkal. Takže velké překvapení, živelný set a skvělá atmosféra. Překvapili i třeba RED FENG, kteří mě na jejich prvním klubovém koncertu u nás v roce 2012 vyloženě zklamali, a zde mě celý jejich set bavil. I kapely, od kterých jsem toho mnoho nečekal, jako OBITUARY, COMBICHRIST nebo MANES ve stanu. A pak tu byla celá řada jistot typu SICK OF IT ALL, MISERY INDEX, CROWBAR nebo SUFFOCATION. Nezklamali.
Naopak malým rozčarováním byl v některých chvílích nový stan. Příště by bylo fajn nemít stan uzavřený, ale nechat tam proudit i trochu vzduchu, atmosféra zde byla často velmi nesnesitelná a mnoho lidí poslouchala venku. Stejně tak i zvuk zde byl velmi proměnlivý. Během intervalu dvou hodin tu zahráli RATS GET FAT energickou show bohužel s mizerným zvukem a KRAKOW s naprosto skvělou zvukovou stěnou.
Stejně tak jsem nepochopil některé kroky v programu. Za všechny třeba polský průměrný post-metal BLINDEAD ve večerním čase? Nedivím, se tomu, že před nimi bylo tak málo lidí – melodické vokály houpající se na pár tónech (pokud se zabloudilo trochu dále, nejistota v hlase byla téměř hmatatelná) a ždímání žánrových klišé nemohla zachránit ani projekce.
Oproti všem ostatním pro mě byli zklamáním i KRABATHOR. Všichni ostatní ocenili objímačku na závěr, zamáčkli slzu – ale pokud bych chtěl vidět patetické divadlo, pustím si nějakou telenovelu. Já přišel na death metal a spokojený rozhodně nemohu být. Skvěle zkonstruovaný playlist bohužel drtily instrumentální chyby, které nešlo přehlédnout. Pokud Christopher například nedokáže zrekonstruovat a přehrát některá sóla, měli přibrat druhou kytaru, která by toho schopna byla, anebo je prostě nehrát. Podobné to bylo i u TERRORIZER, kdy chápu, že na začátku byl problém s aparátem, ale to není důvod pro naprosto neomluvitelnou kytarovou mizérii, kterou pak mohl člověk vidět a slyšet.
Díky za festival a velký respekt všem, kteří po dny BA makali na scéně od půl desáté do dvou hodin v noci
TOP 5:
CONVERGE
SICK OF IT ALL
MISERY INDEX
MANES
BRING ME THE HORIZON
Louis:
Kteréhosi loňského podzimního večera jsem na Radiožurnálu Českého rozhlasu zaslechl hovořit rozhlasového zpravodaje z Bruselu (myslím, že to byl Ondřej Houska) v jakémsi rozhovoru o tom, jak se každoročně jezdí „dobíjet“ na festival Brutal Assault do Jaroměře. Jak je to prý nesmírně poetický festival, který navštěvují tisíce lidí stejně poetických, jako je on sám.
Kromě toho, že už jenom spojení Český rozhlas – Brutal Assault bylo takřka neslýchané, bylo také nesmírně zajímavé slyšet zástupce poměrně prestižního povolání tak zaníceně a krásně hovořit o festivalu, před jehož účinkujícími i návštěvníky by si v České republice ještě stále mnozí odplivli. No a mimo to všechno měl samozřejmě pravdu.
Čtyři letošní dny v josefovské pevnosti, to byla vskutku náplast na všechny rány, co jich jen člověk mohl od uzavření bran festivalu v loňském roce utržit. Pohodová atmosféra, navzdory všem slunečním paprskům striktně pod diktátem černé barvy, číhala na každém kroku nově rozšířeným areálem, a hudební menu bylo znovu nesmírně, ale nesmírně výživné, ať už jste chtěli sázet na osvědčené klasiky, objevovat dosud neobjevené nebo se třeba jen úplně jednoduše nechat unášet na téměř nekonečné festivalové vlně nejtvrdších metalových odrůd.
Těžko říct, zda jubilejní dvacátý ročník festivalu bude moci nabídnout ještě něco navíc, když prvním a největším mým prozatímním dojmem je, že letos už měl Brutal Assault úplně VŠECHNO.
TOP 7:
TERRORIZER, SLAYER, OBITUARY, SUFFOCATION, INSANIA, SODOM, KRABATHOR
Jediný průšvih:
BENEDICTION v Metalgate stanu
Nakonec pár fotek zajímavých tvorů:
a thrashové zviřátko na konec:
