HAKEN - The Mountain

HAKEN - The Mountain

HAKEN - The Mountain

HAKEN - The Mountain

Kapely, které se pohybují v takzvaném progresivním ranku, dělíme na dvě zásadní podskupiny. Ty, které se vyhřívají v stáji slovutných InsideOut Music, a ty, jež se do ní úpěnlivě snaží dostat. Jakmile se konečně poštěstí, zbystří posluchači progesivního rocku/metalu jako lační důchodci na zlevněné mléko.

Londýnská šestice HAKEN, kterou vede dravý klávesák Richard Henshall (též známý z angažmá v TO-MERA), sklízí vavříny právě v těchto dnech, kdy na pulty míří jejich třetí počin „The Mountain“. Deska, která začíná intimními tóny klavíru je dokonalou ukázkou progresivního metalu, jenž ve skutečnosti nijak progresivní není. Ponecháme-li tuto hojně diskutovanou škatulku stranou a soustředíme se na to hlavní, dostaneme hodinovou porci instrumentálně vytříbené muziky plné melodií, zvratů, ale rovněž i hřejivých baladických momentů, které ocení romanticky založené posluchačstvo nebo jejich přítelkyně, které díky nim budou na chvíli tolerovat to všudypřítomné kytarové/klávesové/vícehlasé kejklení.

Rytmicky velmi bohatá deska, úzce se držící mantinelů, které kdysi stanovily kapely jako FATES WARNING, DREAM THEATER nebo powermetaloví THRESHOLD doplácí právě na malou koncentraci vlastních nápadů. Mluvíme-li totiž o hudbě samotné, nelze jí prakticky cokoliv vytknout. Na mysl se bohužel derou i slova o nepůvodnosti, neboť tu se zablyští moment jako od PAIN OF SALVATION, tu dostanou příležitost stále oblíbenější BEARDFISH, tu zase na chvíli již zmiňovaní THRESHOLD, YES, NEAL MORSE, OSI, BARONESS nebo se dostaneme až k posledním deskám norských LEPROUS. Ti by však při momentální „formě“ takovou parádu brali všemi deseti, obzvlášť pak Einar Solberg, který by si měl od Rosse Jenningse příště nechat poradit, jak ten svůj čajíček nepřesladit kýblem medu.

V konečném důsledku stojím nerozhodný na rozcestí. Že by snad dostal producent Jens Bogren tolik prostoru? Či je to dáno Rossovou barvou hlasu, za kterou by pro svou revivalovou věrnost byl v talentových soutěžích odměněn medailovými pozicemi? Jisté však je, že ačkoliv se nahrávka poslouchá jedna báseň a je plná skvělých nápadů, více než samotný poslech zaměstnává smysly mozkem spuštěný vyhledávač progresivních análů.

 25

Hooya

Verdikt

Londýnští HAKEN na své třetí desce úspěšně skládají zkoušku z progresivního učiva, výsledek však svým vyzněním nevyžene pochybnosti o využití "taháku". Deja-vu, nebo precizní práce? To je to, oč tu běží!

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
8,2 / 10

Další informace

Stopáž: 69:18

Produkce: Jens Bogren

www.hakenmusic.com/

Sestava

Skladby

  1. The Path
  2. Atlas Stone
  3. Cockroach King
  4. In Memoriam
  5. Because It's There
  6. Falling Back To Earth
  7. As Death Embraces
  8. Pareidolia
  9. Somebody
  10. Bonus Track: The Path Unbeaten
  11. Bonus Track: Nobody

Diskografie

Fauna (2023)
Virus (2020)
Vector (2018)
Affinity (2016)
The Mountain (2013)
Visions (2011)
Aquarius (2010)

Jiné pohledy

7 / 10
Moc příjemnou desku natočili tihle HAKEN. Má povedený zvuk, skvělé instrumentální výkony a vůbec se zdá být vhodným kandidátem na čelní umístění v progmetalových tabulkách za rok 2013, jenže... jenže je tu zpěvák Ross Jennings, který je sladký, falzetový a v některých případech má barvu hlasu až nepříjemnou a pak také neoddiskutovatelný fakt, že si HAKEN berou od slavnějších kolegů plnými hrstěmi, často více než by bylo zdrávo a je to zkrátka slyšet. "Mountain" je určitě příjemný slepenec s několika opravdu výživnými momenty, HAKEN ovšem hákují v montérkách a dělnickém potu a na lehkost a vlastní kvádro to bohužel pořád ještě není...
Darkmoor | 1. října 2013