Když v roce 2005 Američané BETWEEN THE BURIED AND ME vypustili album „Alaska“, bylo kolem toho docela pozdvižení. Komplikované, na poslech náročné, mnohaminutové hydry složené z mathcoru, grindu, death metalu a progrocku, nebyly v té době zrovna obvyklým zbožím a pro nemalý počet hudebních extrémistů se staly doslova senzací. Kapela svým přístupem inspirovala desítky dalších a po právu se z ní stal během let vůdce jedné těžko definovatelné metalové odnože.
Nyní máme rok 2011, „progresivní diktátoři“ vyměnili dlouholetého vydavatele a necelé dva roky od poslední řadovky nám posílají pozdrav v podobě kratšího EP. „The Parallax : Hypersleep Dialogues“ obsahuje sice jen tři kusy, ale jak bývá u téhle party zvykem, trvá každý deset minut, takže výsledná dávka není zas tak malá a byla by škoda ji nechat jen tak běžet.
Takže tedy, BTBAM jsou jako vždy namakaní, složití, nadžánrově rozkročení a svoji intenzivní masáž obsahující prvky deathu, grindu, rocku i jemného progu stále hnětou, jako nikdo jiný. Chtě nechtě je ale nutné vzít v potaz, že od dob „Alaska“ a „Colors“ uběhl nějaký ten čas a v kontextu současného dění už kapela není tolik vyjímečná. Drze si dovolím jít ještě dál a poukázat na to, že Američané neměli v minulosti vždy dokonalý zvuk a Tommy Rogers není prvoligový ani charismatický řvoun, ale díky vynalézavosti a posouvání kovových hranic jim toto jest navždy odpuštěno.
Pojďme ovšem k EP. „The Parallax : Hypersleep Dialogues“ nepřináší žádné zásadní změny ve směřování, ale přesto je krokem vpřed. Kapela nespí na vavřínech a ve snaze definitivně setřást šakaly - pronásledovatele udeřila s maximální silou. Nový materiál zní velmi dynamicky a je o poznání více zahuštěn. Riffy jsou obdivuhodné, baskytarové kudrlinky taktéž, tempo je nepolevující a o divokých bicích ani nemluvím. BETWEEN THE BURIED AND ME využili toho, že jsou dnes instrumentálně mnohem dál a svůj typický mix ještě více vyhrotili a nahráli s úžasným drivem.
První skladba „Specular Reflection“ je bezesporu jedna z jejich vůbec nejlepších. Členitá suita, chytře poskládaná z kontrastujících motivů, s příjemným zapojením čistého vokálu a zajímavými hudebními nápady se blíží k dokonalosti a zejména ona má na svědomí vysoké hodnocení. Dvojka „Augment Of Rebirth“ je tvrďárna par excellence. Intenzivní skladba je celou dobu poháněná neúprosnou bicí kanonádou a milionem drtivých riffů. Je tvrdá, neprostupná a obsahuje pouze minimum oddechových momentů, což z ní ovšem dělá při délce deseti minut docela těžké sousto. Třetí „Lunar Wilderness“ začíná slibně poklidnou brnkačkou, která zvolna přechází v téměř typický prog s kytarovým sólováním a pěkně klenutým melodickým vokálem, ale zanedlouho opět nastoupí pekelná řež, která zvolní až v závěrečných okamžicích.
EP jako celek je velmi intenzivní, divoké až chaotické dílo, ze kterého sice občas vykoukne příjemný melodický motiv, ale na nějaké delší proluky nesoucí se ve znamení jemného atmosférického vlnění tentokrát není čas. Košatost, rozsáhlost, epičnost či megalomanská nabubřelost na tomto EP tolik nefunguje a „The Parallax : Hypersleep Dialogues“ je v první řadě neúprosná smršť, do které když dokážete proniknout, obdaruje vás velkou porcí energie. Objektivně ani subjektivně nelze minialbum hodnotit jinak, než jako velmi dobré a jako vždy v případě BETWEEN THE BURIED AND ME zajímavé, ale ve skrytu duše tajně doufám, že chystané regulérní album (má vyjít ještě letos) bude měkčí, členitější a více krokem do nových a neprobádaných končin.