Orel přistál... to vás napadne po vyslechnutí intra desky slovenských Nomenmortis. Z proma se to ještě tak nezdálo, ale materiál, který Lukáčovci nahráli, řadí Nomenmortis rázem k deathové špičce. Fakt, že jim CD vydala japonská firma, také o něčem svědčí. Nomenmortis vám na CD naservírují celých dvanáct (!!!) songů plných brutality, kanálního Martinova vokálu, brutálních riffů a kytarové techniky v podání talentovaného dua Šaňo/Peter a přesných bicích Roba. Nomenmortis jsou nečekaně žhavým želízkem s košických tavicích pecí. Jak popsat musiku Nomenmortis? Je pestrá, divoká a brutální. Nemám rád přitovnání, ale neco mne napadá – zkuste si představit kombinaci starých Kataklysm, Deicide a švédské školy. Do toho připočtěte dotažená a mírně melodická kytarová sóla. Že jsem vám moc nepomohl? No, sežeňte si CD, protože fakt stojí za to. I když možná by Nomenmortis slušel o něco výraznější zvuk. Ale i takhle je to víc než dobré. Těřko mi tady probírat Martinovy texty. Martin je grafoman a je fajn, že ty své dlouhatánské výplody taky odzpívá... no, spíš odchrochtá. Cekově dal Nomenmortis do vínku odpor k pokrytectví a falešné morálce, pocit deziluze ze současného stavu světa a poněkud chiliastické vize budoucnosti (ovšem bez spasitele!). Rozeberte si to sami. Obrazným předělem CD je smutná instrumentálka Left There Somthing To Live For. Možná, že při délce alba tam takových věcí mohlo být víc... Je to opravdu hodně dlouhé. ALe proč si nechávat matroš k ledu, když by zahnil, že? Inu – Nomenmortis mne mile překvapili. Jsem zvědavý na další počin!