SERJ TANKIAN - Elect The Dead

SERJ TANKIAN - Elect The Dead

SERJ TANKIAN - Elect The Dead

SERJ TANKIAN - Elect The Dead

Vyhýbať sa priamemu porovnaniu so SYSTEM OF A DOWN? Áno či nie? Hmmm, nie, to nejde. Takže rýchlo, stručne a jedným dychom, nech je to z krku – „Elect The Dead“ sa nevyrovná ani jednému albumu SOAD, napriek tomu sa stále jedná o veľmi kvalitnú nahrávku.

Prvé, čo na sólovom debute Serja Tankiana upúta je fakt, že sa vyzneniu svojej domovskej kapely nevzďaľuje natoľko, ako by to snáď zainteresovaný fanúšik čakal. Niežeby sa jednalo o bohapustého pokračovateľa SOAD, ale rukopis skupiny je všadeprítomný. Snaha o nájdenie vlastných výrazových prostriedkov sa však libanonskému rodákovi uprieť nedá. Tankian vsadil na pokojnejšie rockové vody, celou doskou sa nesú zvuky sláčikových nástrojov a dominanciu Malakianovej gitary preberá (aj keď nie tak úspešne) klavír. Tankian sa podľa očakávania odtrhol v textovej časti. Dáva voľný priebeh svojim názorom na politiku americkej vlády, jej pôsobenie v Iraku, na svetovú hrozbu číslo jedna – terorizmus, sociálnu nespravodlivosť alebo na konzumný spôsob života. Sú to síce všetko témy, z ktorých sa stalo klišé, ale práve Tankian je jedným z umelcov, ktorí ich omieľajú už dávno, a to aj mimo svoju muzikantskú tvorbu. O snahe využívať ich na zvýšenie popularity snáď nemôže byť ani reči. Na druhej strane sa Tankian nepochopiteľne kĺže po povrchu, akoby skôr hľadal vhodné slovo do rýmu, než hĺbku myšlienok.

SERJ TANKIAN„Elect The Dead“ začína výstražným zvukom alarmu v úvodnej „Empty Walls“. Nie je to žiadna náhoda, celý album je akýmsi varovaním pred smerovaním súčasného sveta a jeho leitmotívom môže byť pokojne práve siréna. Presne tak naliehavý je aj gitarový riff prvej skladby. Pokračuje vo vystríhavom kvílení a vytvára normu napätia, ktorá sa nesie celu doskou. Neznesiteľná ľahkosť bytia, ktorá si sem-tam povyskočila v SOAD, je zatlačená do kúta spolu s jej imaginatívnosťou a do popredia viac vystupuje naliehavosť krutej reality. Výsledkom je, že album nie je príliš bohato navrstvený hudobnými nápadmi, ale skôr inklinuje k rockovej/metalovej jednoduchosti. Metalová naštvanosť dostáva zelenú aj v úvode „The Unthinking Majority“, Tankian ale nezabúda ani na obligátne orientálnu gitaru. Hlavnú úlohu v nasledujúcej „Money“ hrá klavír, do popredia po prvýkrát vystupuje výraznejšie aj sláčiková sekcia. Skladba má takmer baladický nádych, kým nepríde refrén, ktorý stojí svojou divokosťou v úplnom protiklade k jej zvyšku. Rozpisovať sa o kvalitách Tankianovej najväčšej devízy, jeho hlase, je rovnako nezmyselné ako nosenie dreva do lesa. Predsa ale jeho sugestívna plačlivosť, napríklad v lyrických častiach „Saving Us“, je úchvatná. Serjov spev nie je na „Elect The Dead“ ani zďaleka taký šialený ako v niektorých piesňach SOAD a skôr inklinuje k „civilnejšiemu“ prejavu. Dramatické zmeny - výkriky, škrek, následný šepot a vzápätí extatické jačanie sa ocitli za dverami, zostal spev samotný. S ním sa dá však krásne experimentovať, a to vie Tankian viac ako dobre. Po vypočutí „Lie Lie Lie“ by ho síce špecialita z krčného iste poslal miesto svetového turné na doliečenie nosohltana, ono to však s tou jeho hlasovou štylizáciou funguje vcelku zaujímavo. V záverečnej „Elect the Dead“ zasadá maestro ku klavíru, aby spolu s ním a za občasného sprievodu gitary vyronil posledných pár sĺz svojho sólového debutu.

Serj Tankian vzal svoj hudobný osud do vlastných rúk a patrí mu za to všetka česť. Chce to nemalú dávku odvahy odpútať sa od takej výraznej kapely akou nesporne boli (alebo dúfajme sú) SOAD. „Elect The Dead“ je presvedčivá nahrávka, ktorá síce nenamúti toľko vody ako albumy SOAD, ale rozhodne ani nezapadne prachom zabudnutia.

 243

Kevorkian

Verdikt

Jeden z najvýraznejších rockových hlasov posledného desaťročia prichádza s presvedčivým sólovým debutom. Album roku z toho nebude, nesporne však patrí k tohtoročnému nadpriemeru

Hodnocení

Autor
7,5 / 10
Redakce
6,9 / 10
Čtenáři
7 / 10

Další informace

Stopáž: 45:03

Produkce: Serj Tankian

www.serjtankian.com

Sestava

Skladby

  1. Empty Walls
  2. The Unthinking Majority
  3. Money
  4. Feed Us
  5. Saving Us
  6. Sky Is Over
  7. Baby
  8. Honking Antelope
  9. Lie Lie Lie
  10. Priase The Lord And Pass The Ammunition
  11. Beethoven's C***
  12. Elect The Dead

Diskografie

Imperfect Harmonies (2010)
Elect The Dead Symphony (2010)
Elect The Dead (2007)

Jiné pohledy

Shnoff
7,5 / 10

1. Neustálému srovnávání s živelnými SOAD se tato deska z pochopitelných důvodů nevyhne, ovšem já to (a zejména zmínky o nějakém pokračování SOAD) považuju za zcela nepatřičné. To je jako srovnávat hru a pozici Rosického v Arsenalu a v naší repre. Stejné je pouze to jméno a kopací technika. Hudba tu totiž tvoří výhradně křoví, které má dát stoprocentně vyniknout Tankianovu jedinečnému pěveckému talentu. Je však nutno uvést, že toto křoví je aktivní, neustále se vlní a vokalistu skutečně nese.
2. Podivovat se obsahu a úrovni Tankianových textů? To je jako komentovat barvu oblohy za jasného podzimního rána. Prostě republikáni dva body odečtou a demokraté jeden přičtou. Takovému člověku z Plzně je to asi jedno. Jde přece hlavně o ten bigbít a ten je hodně v pohodě. Možná to chtělo o pár minut zkrátit. ... [28. listopadu 2007]

 

Stray
7 / 10

To, že je SERJ TANKIAN jedním z nejslibnějších pěvců na současné rockové scéně snad nemusím připomínat. Jeho první dítko obsahuje vše pro co jste jej obdivovali na albech SYSTEM OF A DOWN. "Elect The Dead" je však o něco atmosféričtější a méně excentrická než alba Tankianovi mateřské kapely. Je to deska dokonale proaranžovaná a vyrovnaná. Jen ten šikovný tkalec Malakian zde chybí a to celkem dost, protože především on byl u SOAD zárukou překvapivosti. Celkově dobrá práce, ale je tu větší šance setkání s nudou než u alb "Mezmerize/ Hypnotize" na kterých to prostě nehrozí. ... [28. listopadu 2007]

 

Louis
7,5 / 10

Myslím, že „Elect The Dead“ mohlo způsobit zklamání snad jedině těm příznivcům Serje Tankiana, kteří tajně doufali v jeho sólovou proměnu a alespoň částečné opuštění spolehlivých vod SYSTEM OF A DOWN. K tomu zde samozřejmě nedošlo, nicméně deska proto není vůbec špatná, a to ani přes to, že by na ní mohla být tak trochu znát absence tvůrčího potenciálu zbylých osobností zpěvákova mateřského souboru. I pro ten případ však Tankian přichází s opravdu výborným, razantním a po systémovsku svojským materiálem (ty klávesy!), takže nemůže být nejmenších pochyb o tom, co už zde mnohokrát zaznělo. Ano, „Elect The Dead“ prostě nelze než uznale respektovat. ... [25. listopadu 2007]

 

Darkmoor
7 / 10

Souhlasím pro změnu do puntíku s Thornem a jen dodávám, že poslech "Elect The Dead" skutečně nemůže uškodit. Avšak stejně jako obsah nahrávky (poměrně neškodná hudba, "angažované" texty) má i to poslouchání své limity. Jednou za čas ale, proč ne? ... [9. listopadu 2007]

 

Thorn
7 / 10

Súhlasím s v-durom aj Marigoldom. Nie úplne rozumiem, prečo Tankian vydal "Elect The Dead" ako sólovku, keď ide o vcelku jasného pokračovateľa "Mezmerize/Hypnotize" mínus Daron Malakian. Takisto nechápem čoraz triviálnejšej kvázipolitickosti - už klišovité názvy skladieb odradzujú od hlbšieho ponoru do ich "obsahu".

Na druhej strane sú SYSTEM OF A DOWN a vlastne všetko, kde počuť Tankianov exaltovaný a hlavne chytľavo melodický arménsky spev tak jedinečné, že ďalšia dávka prakticky toho istého raz za čas nezaškodí. Na "Elect The Dead" je toho presne akurát na zopár príjemných posluchov - na kúpu CD to síce nie je, ale ako "rádiová hudba" poslúži viac, než dobre. ... [5. listopadu 2007]

 

V-dur
4 / 10

Tankianova novinka ide v presnej línii posledných albumov SOAD. Čoraz viac all-radio-friendly, čoraz menej presvedčivosti a uveriteľnosti.. a už takmer nič zaujímavé.

Navyše, otrepane nudná a protivne otravná protibushovská tématika už nemôže byť lákavá ani pre tých, ktorí s Tankianom súhlasia.

Vždy som si myslel, že angažovaným metalistom ide o to, byť politicky nekorektní. A stačilo by tak málo:

"Don't you see their bodies burning?
Desolate and full of yearning
Dying of anticipation
Choking from intoxication"

Neviem prečo, v prvom momente mi napadlo, že Tankian spieva o obetiach Saddámovho režimu. "Umierajúc očakávaním..", že im ktosi pomôže, "dusiac sa intoxikáciou" jedovatými plynmi.. Tankian však nie je rebel. Takian je entertainer pohodlne usadený v kresle, z ktorého je najpohodlnejšie kázať, produkovať priemernú hudbu a zarábať peniaze.

Ktovie, ako by to celé bolo, kebyže za čias Chemického Aliho neobývajú sever Iraku Kurdi, ale Arménci. ... [30. října 2007]

 

Marigold
8 / 10

Nepatří k fandům samorostlých SOAD, ačkoli "Mesmerize" se mi líbilo tak trochu a "Hypnotize" dokonce dost. Uznávám, že tahle banda přinesla na scénu hodně svěžího východního větru, ale přesto mě nechávají celkem chladným. Je-li na jejich tvorbě něco, co mi konvenuje, pak je to právě hlas a specifické frázování Serje Tankiana. Jeho sólovka se mi tak nemůže nelíbit. Má všechny zásadní rysy tohoto arménského blouznivce – charakteristické melodické linky, cit pro tu nejzákladnější harmonii, výbušnost i plačtivost. Narozdíl od SOAD sází Tankian spíše na klidnější a komornější rockový výraz, mainstreamu poplatnější melodické linky a menší množství metalové přímočarosti. To není ke škodě věci, většina písní prozrazuje, že jejich základem je klavírní motiv, následně obohacený o nijak invenční a strhující rockovou instrumentaci. Díky Serjově strhujícímu projevu i silně angažovaným (ale smysluplným) textům to však funguje výborně zejména tam, kde hlavní pesónu políbily múzy silným nosným motivem. Jak se album chýlí ke konci, je přeci jen cítit, že písně jsou uhnětené podle totožného monstru a "Elect The Dead" končí "za pět minut nuda". Přesto včas. Díky písním jako "Empty Walls", "Unthinking Majority", "Feeding Us" či "Lie, Lie, Lie" si Tankianův debut znamenám jako jedno z nejlepších mainstreamových metalových alb letošního roku. ... [29. října 2007]