Ono už samotné prohlášení vůdčí osobnosti Björna "Speed" Strida ohledně nového, již šestého řadového alba švédských neo-thrashových modernistů vzbuzovalo jisté rozpaky: "Nový materiál bude mixem mezi "Natural Born Chaos" a "Figure Number Five", nadšeně hlásil fanouškům z útrob Dug Out studií v Uppsale čerstvý ženáč Strid. Pokud obě alba znáte, určitě se vám do podvědomí začala vkrádat černá myšlenka o dalším připomínání věcí dávno řečených. No a právě o důsledném opakování "Stabbing The Drama" vskutku je.
To však nebylo vždy pravidlem, neboť SOILWORK (dle mého názoru nejvýraznější symbol neo-thrashové vlny ve Švédsku) platili od počátku své historie za výrazně progresivní těleso. Vzpomeňme si především na úžasný stylový přesun mezi jednoznačně nejlepšími alby jejich diskografie - "The Chainheart Machine" a přelomovým "A Predator´s Portrait". Portrét predátora se začínal vyvařovat už na následujícím opusu "Natural Born Chaos", ale především perfektní produkce s dílny Devina Townsenda ještě dokázala udržet kotouček nad hladinou průměru s poměrně velkou rezervou. Ovšem o zatím posledním zářezu s velmi trefným názvem "Figure Number Five" se dá říci snad jen to, že se jedná o suverénně nejslabší dílko Švédů, jenž zaostává za svými předchůdci o desítky koňských délek. SOILWORK se jednoduše ocitli v bludném kruhu, ze kterého nebude snadné najít východisko, ostatně nejnovější pokus "Stabbing The Drama" to jen a jen dokazuje.
Na druhou stranu účel svědčí prostředky. Proč tedy výrazně měnit osvědčený vzorec, který kapele přinesl obrovský úspěch nejen na domácím trhu, ale především za oceánem a v Zemi vycházejícího slunce? Nevidím důvod. A co víc, proč měnit osvědčený vzorec, který je v rámci stylu natolik originální? Opět není jediný důvod, vždyť jen nemyslící se může distancovat od svého úspěšného know-how. SOILWORK se za svoji tvrdou, velmi tvrdou práci jednoduše dočkali spravedlivé popularity, kterou je nyní nutno náležitě využít. 
V tomto ohledu je "Stabbing The Drama" jejím logickým vyústěním, je dalším pokračováním etapy nastolené vydáním "Natural Born Chaos" ale zároveň i dalším dílkem do velké skládačky jménem "Předvídatelnost". Pakliže mám přeci jen vytáhnout nějaké rozdíly oproti předešlému neslanému nemastnému počinu, byl by to především lepší zvuk a větší kontrast mezi melodickou a agresivní tváří kapely. Zpěvné refrény kypící nu-metalovými expresemi převažují i nadále (v tomto ohledu si mohou SOILWORK podat ruce s novými IN FLAMES model "Evil In A Closet" nebo "A Quiet Place"), ale jsou naštěstí plně vyváženy agresivními rozjezdy a silně thrashujícími spodky (slyšte ze řetězu urvanou a nezvykle brutální skladbu "Blind Eye Halo"). Jednoznačně pozitivně hodnotím i stále se lepšící Björnův pěvecký projev, inu je vidět, že manželství s exotickou Nanami mu pro(z)pívá po všech stránkách. Jediné hlasové zakolísání lze postřehnout v maximálně hitovém refrénu závěrečné skladby "If Possible", kde Speedův vokál nestíhá vše na obvyklých 100%.
"Stabbing The Drama" je typickým albem SOILWORK post "predátorské" éry. Bohužel to zároveň znamená přešlapování na místě a jasnou stopku v dalším vývoji kapely směrem dopředu. Poprava se ovšem zdaleka nekoná, díky propracovanějším žebříčky lámajícím refrénům, kvalitnějšímu zvukovému obalu a především díky vynikající instrumentaci šestice, nemůžu novinkovou kolekci posoudit jinak, než lepší "Figure Number Five". Na druhé a třetí album diskografie Švédů to však nestačí ani náhodou. Po procesu sčítání a odčítání jsem se dostal na sympatickou hodnotu třinácti polovic bodu... a to není zas tak špatné… anebo ano?
